Kdo je Brňák a fandí trochu motorkám, jistě ví, že za komančů fungovala jediná opravna v Brně

na Gebauerově ulici v Židenicích. Určitě si vybaví jména jako Pepek Harašta, Polda Pechuj, Jenda Plhal. K nim se v roce 1982 přišel mladé učeň, které nejdřív zametal dílny, pak krosil všecky opravený motorky a dělal zkušebního jezdca, proháněl se na policajtské třipade a den co den se učil řemeslu od nejlepších z nejlepších.

     Takže teď je jasný, že ten mladé borec su já - Laďa Hájek z Piseca.

Od 15 let jsem vystřídal snad všecky motorky, co byli tehdá k dispozici. Od Stadionů, Fechtlů s revma plechama, Mustangů, ČZ 175, 250, Jawa 250, 350 ale porád to nestačilo. Tak se objevil Norton 500, Matchles 500 (kde je mu dnes konec)  a pak v roce 1988 Suzuki Katana 750 (tehdy nevídaný dělo na našich silnicích).

Jenže copak může stačit mladýmu klukovi jen tak jezdit po silnicách. To se ví že ne!

V 1986 sem začal jezdit na okruzích v kubatuře katalogů 175, v kubatuře kde kraloval neporatitelnej Neubauer  řečený Nojbec z Ořechova. Mezi nama, von ho už musel někdo sesadit z trůnu!!! Takže následující sezonu se přepsali statistiky a mládí šlo vpřed.

No a pak po revoluci bylo jasný, co dál. Galandauerku zavřeli, já sem ještě nějakej ten pátek jezdil po závodech a hned v 90 tým roce sem v Pisecu otevřel dílnu.  A dál to je už současnost!